Francouzský ritus má své kořeny v rituálech první londýnské zednářské velelóže z roku 1717. Je tedy rituálního typu „Moderns“, jak byla zcela paradoxně svými mladšími konkurenty nazývána tato nejstarší velelóže. V průběhu 18. století byl tento rituál, a zvláště jeho iniciační ceremonie, výrazně obohacen francouzskými zednáři a jejich spiritualitou, stejně jako duchem francouzského osvícenství. Poprvé byl tento rituál kodifikován Velikým Orientem Francie v roce 1785, tedy v předvečer Velké francouzské revoluce.
V následujících sto padesáti letech procházel dalšími proměnami, reflektujícími vývoj francouzského zednářství, jeho příklon k pozitivismu, zejména v poslední čtvrtině devatenáctého století a na počátku století dvacátého, stejně jako jistý návrat ke spiritualitě v období mezi dvěma světovými válkami.
Od roku 1849 je jeho verbálním symbolem známé francouzské heslo „Volnost – Rovnost – Bratrství“.
Tento rituál byl Velikým Orientem Francouzským poprvé vnesen na českou půdu hned po 1. světové válce, kdy v toto ritu po nějaký čas pracovala první česky mluvící lóže J. A. Komenský. Lóže Comenius 17. 11. 1989, založená v roce 1990, přijala za svůj tento ritus, který se pak stal na dlouhá léta oficiálním ritem Velikého Orientu Českého.
V současnosti pracují v tomto ritu v České republice tři lóže, všechny náležející do Veliké Lóže České Republiky. Francouzský ritus je jedním z pěti praktikovaných ritů v této obedienci.